DÁ SE SÁZENÍM ŽIVIT? ANO! ALE JE TO TĚŽŠÍ A TĚŽŠÍ...
20.09.2017Takových pět nebo sedm let zpátky to byla ještě pohoda. Stačilo vědět, jak na to a člověk se sázením uživil a mohl jezdit i na luxusní dovolené. Dneska? Pořád to jde, ale je to stále těžší. Dřív jsme měli stovky profíků, co byli rok co rok v plusu – celkem i ranec. Dneska už je jich o dost míň.
V minulém článku Jak sázet a být dlouhodobě úspěšný? jsem naznačil, jak to takoví profíci dělají. V komentářích jsem to schytal, prý „co to melu za nesmysly“. Ale kdo chtěl, něco si snad, doufám, odnesl.
Pro spoustu lidí je velmi složité (i já často podlehnu) sázet jen to, kde je v kurzu hodnota a často vsadím (jak se říká na sledovačku) i to, kde si myslím, že prostě vyhrají (i když kurz hodnotu nemá, i když to nakonec třeba vyjde).
A to je vůbec důvod, proč jsou sázkovky v plusu, a to pořádný balík. Drtivá většina lidí sází na to, co si myslí, že vyjde a je jim jedno, jaký tam je kurz. Ale pár statečných sází především podle kurzů a jsou v plusu, v hezkém plusu.
Co takoví lidé sází? Hodně profíků jde po tenise, jiní po NBA, halových sportech, atletice… Paradoxně nejsázenější sport je u nás fotbal a hokej. Ale téměř žádný profík to nehraje. Sázkovky za poslední dobu hodně věcí zautomatizovaly a vylepšily.
Největší trh na fotbal je „Asie“. Místní giganti jasně udávají, v jakém rozmezí se kurzy na fotbal mají pohybovat. Kdo něco vystrčí jinak, tak si koleduje o „nálet“ jedné skupiny profíků.
Tohle sázkovky už ví, profíci ví, že to sázkovky ví, a tak se z fotbalu přeorientovali jinam. To ovšem neznamená, že se fotbal nedá profi sázet. Ani Asie nepokryje všechny trhy, a nebo když se do něčeho ponoříte pořádně, tak prostě hodnotný kurz najdete.
V době internetu nejsou ani tak klíčové informace (kdo nastoupí, nenastoupí, kdo se zranil, kdo jede hrát s béčkem, kdo se blbě vyspal), ale především rychlost, s jakou tyto informace seženete. Jednou, když jsem začal používat Twitter, jsem sledoval G. Monfilse, který ráno před svým zápasem napsal, že je mu blbě a bude rád, když neskrečuje. Četl jsem to evidentně mezi prvními, sázel „all-in“ proti němu v kurzu 5,5. A pak sledoval, jak tohle info zjišťuje celý trh a kurz výrazně padá.
Výsledek? Monfils prohrál (pro mě se štěstím bez skreče) a já nemusel měsíc do práce. Tento typ informací dneska rozhoduje. Podobně pár dní zpět – kdo první četl, že Klay Thompson po otřesu mozku nakonec nastoupí a hrál GS, nelitoval – šlo chytit hezký kurz.
Profík ale musí zvládnout ještě jednu věc mimo hledání kurzů s hodnotou – a to je money management (vědět kdy sázet za kolik). Ne každé info je pravda a nechat se pobláznit a hrát „všechno nebo nic“ může znamenat taky pořádné K.O. pro vaše finance.
Ideální je vědět, jaký je váš bank, a pak na každý tiket hrát jen malý zlomek z toho banku (třeba co sázka, to jedno procento). Asi se vám to zdá strašně málo (přece když nadotuji 1 000 Kč, nebudu sázet 10 korun). Jenže takový profík má ten bank řádově větší. A ani profíkům se nevyhne smolná šňůra.
Pokud začínáte, zkuste si udělat něco jako bank, sázejte třeba 1 až 5 procent na tiket (čím větší kurz, tím menší vklad) a pište si třeba do excelu, jak to jde, jak se vám bank změní. Možná vás některé věci překvapí.
Když jsem se nedávno bavil s jedním profíkem, řekl mi: „Celou dobu sázím tenis a basket. Byl jsem si jistý, že vydělávám na obou sportech. Pak jsem si to v excelu začal psát. Spočítal jsem si to a zjistil, že tenis už mi nejde a jsem na něm v mínusu. Jedu dál už jen basket, ale o to víc do hloubky a jsem v plusu o dost víc."
zdroj: Tipsport blog